Teemu Selänne
Teemu Selänne | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 3. července 1970 (54 let) |
Místo narození | Helsinki, Finsko |
Stát | Finsko Finsko |
Výška | 183 cm |
Hmotnost | 89 kg |
Držení hole | napravo |
Manžel(ka) | Sirpa Selänne |
Rodiče | Liisa Selänne |
Klubové informace | |
Současný klub | Konec hokejové kariéry |
Číslo | 8 |
Pozice | pravé křídlo |
Předchozí kluby | Winnipeg Jets (NHL) Jokerit Helsinky (SM-liiga) Colorado Avalanche (NHL) San Jose Sharks (NHL) |
Draft NHL | V roce 1988 jako 10. celkově týmem Winnipeg Jets |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Lední hokej na ZOH | ||
bronz | ZOH 1998 | Finsko |
stříbro | ZOH 2006 | Finsko |
bronz | ZOH 2010 | Finsko |
bronz | ZOH 2014 | Finsko |
Mistrovství světa | ||
stříbro | MS 1999 | Finsko |
bronz | MS 2008 | Finsko |
Kanadský pohár | ||
semifinále | KP 1991 | Finsko |
Světový pohár | ||
finále | SP 2004 | Finsko |
Mistrovství Evropy juniorů | ||
stříbro | MEJ 1988 | Finsko 18 |
Stanley Cup | ||
vítěz | 2006/2007 | Anaheim Ducks |
Finská hokejová liga | ||
zlato | 1991/1992 | Jokerit Helsinky |
Teemu Selänne (* 3. července 1970, Helsinki, Finsko) je bývalý finský profesionální hokejista, který naposledy hrál severoamerickou NHL za tým Anaheim Ducks. Řadu let patřil k elitním útočníkům soutěže. Svou hrou založenou na rychlém bruslení si vysloužil přezdívku "Finský blesk". U příležitosti 100. výročí NHL byl v lednu 2017 vybrán jako jeden ze sta nejlepších hráčů historie ligy.[1] Je třetím nejproduktivnějším Evropanem v dějinách NHL.
Klubová kariéra
Teemu Selänne zahájil svou profesionální kariéru v týmu finské ligy Jokerit Helsinky, kde hrál v letech 1988 až 1992. V roce 1988 byl draftován jako číslo 10 do týmu NHL Winnipeg Jets. V NHL debutoval v sezóně 1992/1993. Vstup do soutěže měl impozantní - v prvním utkání zaznamenal dvě asistence, ve druhém poprvé skóroval, v pátém vstřelil svůj první hattrick a po dvanácti utkáních měl na svém kontě již 11 gólů. Ve své první sezóně zaznamenal neuvěřitelné čtyři hattricky a jeden čtyřgólový zápas. Na konci sezóny měl na kontě 76 gólů a 132 bodů, čímž vysoce překonal historické nováčkovské rekordy. Tyto jsou také dodnes platné a nikdo se těmto číslům nepřiblížil. Nutno dodat, že pro Selänneho to byla také nejpovedenější sezóna v jeho kariéře, kterou, co do produktivity, již nenapodobil. Po zásluze získal Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka, byl jmenován do prvního All star týmu a zahrál si exhibiční utkání hvězd. V další sezóně jeho produktivita klesla, zaznamenal 54 bodů, když musel 33 utkání vynechat kvůli zranění Achillovy šlachy. Během výluky v sezóně 1994/1995 se vrátil do Jokeritu a pomohl svému mateřskému klubu k vítězství v hokejovém Poháru mistrů evropských zemí.
V následujícím ročníku NHL se jeho produktivita opět zvedala, vedl se 72 body klubové hodnocení, když byl vyměněn do Anaheim Mighty Ducks. V tomto klubu strávil největší část své kariéry. Výměna mu velmi prospěla, nastupoval v útoku s Paulem Kariyou, s nímž si velmi rozuměl. V další sezóně (1996/1997) zaznamenal 109 bodů a jejich vzájemná spolupráce (Kariya jich přidal 99) vynesla Anaheimu historicky první postup do play-off. Přestože byl klub kritizován, že jde o tým jediné útočné řady, dokázal postoupit do druhého kola, kde ztroskotal na Detroitu, pozdějších vítězech Stanley Cupu. Selänne byl podruhé v kariéře jmenován do prvního All star týmu.
V sezóně 1997/1998 nastřílel Selänne 52 branek a s Petrem Bondrou se dělil o pozici nejlepšího střelce ligy. Když o rok později NHL zavedla oficiální cenu pro nejlepšího střelce - Maurice Richard Trophy, stal se s 47 góly jejím prvním vítězem. V následujících sezónách jeho produktivita mírně poklesla, přesto byl nejproduktivnějším hráčem klubu. Týmu se však nedařilo, dvakrát skončil před branami play-off. V březnu 2001, když Anaheim spadl na poslední místo konference, přišla výměna do San Jose Sharks za Jeffa Friesena, Steva Shieldse a výběr v druhém kole draftu 2003. V San Jose strávil další dvě sezóny, jeho produktivita však nijak nevynikala a klub se po ztrátě šancí na play-off v sezóně 2002/2003 jej pokusil vyměnit do New Jersey. Selänne však využil práva výměnu zablokovat. Po sezóně pak odešel do Colorado Avalanche, kde se sešel opět s Paulem Kariyou. Colorado si od jejich spolupráce slibovalo šanci na zisk Stanley Cupu, pro Selänneho však sezóna i vinou zdravotních problémů dopadla katastrofálně. Nasbíral jen 16 gólů a celkem 32 bodů - nejméně v kariéře a propadl se až do čtvrtého útoku. Další rok byla v NHL výluka, kterou využil k léčení zranění.
Po návratu do NHL podepsal jednoletou smlouvu s Anaheimem. Jeho produktivita výrazně vzrostla, se 40 góly a 90 body byl nejproduktivnějším hráčem týmu, který pak v play-off dosáhl na finále Západní konference. Během sezóny překonal hranici tisíce bodů v základní části. V ročníku 2006/2007 svou produktivitu ještě vylepšil (48 gólů 94 bodů) a překonal další milníky - 1000 utkání či 500 gólů v základní části, i několik klubových rekordů. Byl spolu s Ryanem Getzlafem a Corey Perrym hlavním tahounem a poprvé v kariéře si zahrál finále Stanley Cupu. Anaheim v pěti utkáních porazil Ottawu Senators a Selänne poprvé v kariéře dosáhl na Stanley Cup. Poté zvažoval ukončení kariéry, ale rozhodl se pokračovat v Anaheimu a i po skončení dalších sezón si bral čas na rozmyšlenou. Nakonec vydržel do nezvykle vysokého věku. Již jako čtyřicátník v sezóně 2010/2011 zaznamenal vynikajících 80 bodů, v další sezóně se stal nejstarším hráčem, který odehrál všechna utkání základní části (v sezóně 2013/14 ovšem tento rekord překonal Jaromír Jágr, který byl dokonce o jeden rok starší). Jeho produktivita očekávaně klesala, před startem sezóny 2013/2014 oznámil, že bude jeho poslední. V úvodu se zranil, vynechal několik utkání a zaznamenal celkem 27 bodů. Poslední utkání základní části odehrál 13. dubna 2014 proti Colorado Avalanche. Dočkal se velkého aplausu a byl jmenován první, druhou i třetí hvězdou utkání.[2] Za svou kariéru v základní části nasbíral 1457 bodů, což znamená historicky 16. místo, je druhým mezi evropskými hráči za Jaromírem Jágrem a je nejlepším Finem. V historickém pořadí střelců je s 684 góly dvanáctý.
Reprezentační kariéra
Ve své bohaté reprezentační kariéře se účastnil šestkrát olympijských her, čím je spoludržitelem rekordu. Má na svém kontě čtyři olympijské medaile - bronzovou z roku 1998, stříbrnou z roku 2006 a další dvě bronzové z let 2010 a 2014. Zaznamenal také výrazná individuální ocenění a zápisy - v roce 1992 byl se sedmi góly nejlepším střelcem, v roce 1998 s 10 body nejproduktivnějším hráčem, v roce 2006 (6 gólů, 11 bodů) vyhlášen nejlepším útočníkem a členem all-star týmu a v roce 2014 vyhlášen nejužitečnějším hráčem turnaje. Se 43 kanadskými body je nejproduktivnějším hráčem olympijské historie. Je také nejstarším hráčem, který vybojoval olympijskou hokejovou medaili.
Z mistrovství světa má jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Zlato z vrcholné reprezentační akce mu tak v bohaté sbírce schází.
Přehled hráčské kariéry
- 1987-92 Jokerit Helsinky (Finsko)
- 1992-96 Winnipeg Jets
- 1994-95 Jokerit Helsinky (Finsko)
- 1995-00 Anaheim Mighty Ducks
- 2001-03 San Jose Sharks
- 2003-04 Colorado Avalanche
- 2005-14 Anaheim Mighty Ducks
Kanadské bodování Teemu Selänneho na ZOH
Poř. | ZOH | Branky | Přihrávky | Body |
---|---|---|---|---|
1. | ZOH 1992 | 7 | 4 | 11 |
2. | ZOH 1998 | 4 | 6 | 10 |
3. | ZOH 2002 | 3 | 0 | 3 |
4. | ZOH 2006 | 6 | 5 | 11 |
5. | ZOH 2010 | 0 | 2 | 2 |
6. | ZOH 2014 | 4 | 2 | 6 |
Celkem | 24 | 19 | 43 |
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Teemu Selänne na Wikimedia Commons
- Teemu Selänne – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
- Teemu Selänne – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
- Teemu Selänne – statistiky na NHL.com (anglicky)
- Teemu Selänne v databázi Olympedia (anglicky)
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Výběr v prvních kolech vstupního draftu NHL týmem Winnipeg Jets (1972–96) | ||
---|---|---|
Předchůdce: Bryan Marchment | 1988 Teemu Selänne | Nástupce: Stu Barnes |
MS 1999 – Finsko | |
---|---|
Brankáři | Mika Kiprusoff • Ari Sulander • Vesa Toskala |
Obránci | Marko Kiprusoff • Petteri Nummelin • Kimmo Timonen • Aki Berg • Kari Matikainen • Antti-Jussi Niemi • Tony Lydman • Jere Karalahti |
Útočníci | Teemu Selänne • Saku Koivu – • Olli Jokinen • Raimo Helminen • Antti Törmänen • Ville Peltonen • Tomi Kallio • Mikko Eloranta • Toni Sihvonen • Juha Lind • Kimmo Rintanen • Marko Tuomainen |
Trenér | Hannu Aravirta |
MS 2008 – Finsko | |
---|---|
Brankáři | Niklas Bäckström • Petri Vehanen • Karri Ramo |
Obránci | Mikko Jokela • Sami Lepistö • Mikko Luoma • Antti-Jussi Niemi • Janne Niinimaa • Janne Niskala • Lennart Petrell • Anssi Salmela • Ossi Väänänen |
Útočníci | Sean Bergenheim • Riku Hahl • Hannes Hyvönen • Olli Jokinen • Niko Kapanen • Mikko Koivu • Ville Peltonen – • Antti Pihlström • Esa Pirnes • Mika Pyörälä • Tuomo Ruutu • Teemu Selänne • Jussi Jokinen |
Trenér | Doug Shedden |
Kanadský pohár 1991 – Finsko | |
---|---|
Brankáři | |
Obránci | Janne Laukkanen • Teppo Numminen • Jyrki Lumme • Kari Eloranta • Ville Siren • Timo Jutila • Arto Ruotanen • Pasi Huura |
Útočníci | Christian Ruuttu • Petri Skriko • Janne Ojanen • Esa Tikkanen • Jari Kurri • Teemu Selänne • Hannu Järvenpää • Jarmo Kekäläinen • Raimo Summanen • Timo Peltomaa • Pekka Tirkkonen • Iiro Järvi |
Trenér | Pentti Matikainen • Sakari Pietila |
Světový pohár v ledním hokeji 1996 – Finsko | |
---|---|
Brankáři | Markus Ketterer • Jarmo Myllys • Kari Takko |
Obránci | |
Útočníci | Raimo Helminen • Sami Kapanen • Saku Koivu • Jari Kurri • Jere Lehtinen • Mika Nieminen • Kai Nurminen • Janne Ojanen • Ville Peltonen • Juha Riihijärvi • Christian Ruuttu • Teemu Selänne • Juha Ylönen |
Trenér | Curt Lindström • Hannu Aravirta |
Světový pohár v ledním hokeji 2004 – Finsko | |
---|---|
Brankáři | Kari Lehtonen • Miikka Kiprusoff • Vesa Toskala |
Obránci | |
Útočníci | Teemu Selänne • Riku Hahl • Ville Nieminen • Saku Koivu • Olli Jokinen • Tuomo Ruutu • Ville Peltonen • Mikko Eloranta • Antti Laaksonen • Niklas Hagman • Jukka Hentunen • Jere Lehtinen • Niko Kapanen • Jarkko Ruutu • Mikko Koivu |
Trenér |
1991/1992 – Jokerit Helsinky | |
---|---|
Brankáři | |
Obránci | Mojmír Božík • Marko Halonen • Waltteri Immonen • Kari Martikainen • Heikki Riihijärvi • Ari Salo • Mika Strömberg • Arto Taipola |
Útočníci | Otakar Janecký • Rami Koivisto • Mika Välilä • Jali Wahlsten • Pekka Järvelä • Tommy Wide • Mikko Halonen • Timo Norppa • Juha Salo • Antti Törmänen • Teemu Selänne • Keijo Säilynoja • Sami Wahlsten |
Trenér |
Vítěz – Anaheim Ducks – NHL 2006/2007 – Stanley Cup | |
---|---|
Brankáři | |
Obránci | François Beauchemin • Joe DiPenta • Kent Huskins • Ric Jackman • Scott Niedermayer – • Sean O’Donnell • Chris Pronger |
Útočníci | Ryan Carter • Ryan Getzlaf • Chris Kunitz • Andy McDonald • Todd Marchant • Brad May • Drew Miller • Travis Moen • Joe Motzko • Rob Niedermayer • Samuel Påhlsson • George Parros • Dustin Penner • Corey Perry • Teemu Selänne • Ryan Shannon • Shawn Thornton |
Trenér | Randy Carlyle |
Generální manažér | Brian Burke |
Calder Memorial Trophy (nejlepší nováček) – NHL | |
---|---|
|
Bill Masterton Memorial Trophy (trofej oddaností a věrností hokeji) – NHL | |
---|---|
|
Maurice Richard Trophy (nejlepší střelec základní části) – NHL | |
---|---|
|
Zlatá helma (Finsko) (nejlepší hokejista) – Nejvyšší finská liga | |
---|---|
1986/1987 Pekka Järvelä • 1987/1988 Jarmo Myllys • 1988/1989 Jukka Vilander • 1989/1990 Jukka Tammi • 1990/1991 Teemu Selänne • 1991/1992 Mikko Mäkelä • 1992/1993 Juha Riihijärvi • 1993/1994 Esa Keskinen • 1994/1995 Saku Koivu • 1995/1996 Juha Riihijärvi • 1996/1997 Kimmo Rintanen • 1997/1998 Raimo Helminen • 1998/1999 Brian Rafalski • 1999/2000 Kai Nurminen • 2000/2001 Kimmo Rintanen • 2001/2002 Janne Ojanen • 2002/2003 Antti Miettinen • 2003/2004 Timo Pärssinen • 2004/2005 Tim Thomas • 2005/2006 Tony Salmelainen • 2006/2007 Cory Murphy • 2007/2008 Ville Leino • 2008/2009 Juuso Riksman • 2009/2010 Jori Lehterä • 2010/2011 Ville Peltonen • 2011/2012 Tomáš Záborský • 2012/2013 Ilari Filppula • 2013-2014 Michael Keränen • 2014-2015 Kim Hirschovits • 2015/2016 Kristian Kuusela • 2016/2017 Mika Pyörälä • 2017/2018 Tomi Kallio • 2018/2019 Ville Leskinen • 2019/2020 Justin Danforth • 2020/2021 Petri Kontiola • 2021/2022 Anton Levtchi • 2022/2023 Michael Joly |
Nejlepší střelec Liiga (nejlepší střelec základní části) – Nejvyšší finská liga | |
---|---|
1977/1978 Markku Kiimalainen • 1978/1979 Kari Makkonen • 1979/1980 Matti Hagman • 1980/1981 Arto Javanainen • 1981/1982 Reijo Leppänen • 1982/1983 Raimo Summanen • 1983/1984 Arto Javanainen • 1984/1985 Mikko Mäkelä • 1985/1986 Arto Javanainen • 1986/1987 Risto Kurkinen • 1987/1988 Arto Javanainen • 1988/1989 Jukka Vilander • 1989/1990 Raimo Summanen • 1990/1991 Arto Javanainen • 1991/1992 Teemu Selänne • 1992/1993 Tomáš Kapusta • 1993/1994 Marko Jantunen • 1994/1995 Kai Nurminen • 1995/1996 Juha Riihijärvi • 1996/1997 Petri Varis • 1997/1998 Dale McTavish • 1998/1999 Pasi Saarela • 1999/2000 Kai Nurminen • 2000/2001 Jaroslav Bednář • 2001/2002 Vesa Viitakoski • 2002/2003 Tomáš Kucharčík • 2003/2004 Timo Pärssinen • 2004/2005 Pasi Saarela • 2005/2006 Tony Salmelainen • 2006/2007 Jani Rita • 2007/2008 Janne Pesonen • 2008/2009 Jussi Makkonen • 2009/2010 Jukka Hentunen • 2010/2011 Janne Lahti • 2011/2012 Tomáš Záborský • 2012/2013 Juha-Pekka Haataja • 2013/2014 Olli Palola • 2014/2015 Olli Palola • 2015/2016 Chad Rau • 2016/2017 Veli-Matti Savinainen • 2017/2018 Charles Bertrand • 2018/2019 Malte Strömwall a Ville Leskinen • 2019/2020 Julius Nättinen • 2020/2021 Sebastian Wännström • 2021/2022 Anton Levtchi • 2022/2023 Reid Gardiner | |
Zdroj na: Eliteprospects.com - zde |
Trofej Raimo Kilpiöna (největší gentlemen ligy) – Nejvyšší finská liga | |
---|---|
1953-1954 Esko Rekomaa • 1954-1955 Seppo Liitsola • 1955-1956 Teppo Rastio • 1956-1957 Aki Salonen • 1957-1958 Jouni Seistamo • 1958-1959 Yrjö Hakala • 1959-1960 Raimo Kilpiö • 1960-1961 Pentti Simola • 1961-1962 Kari Aro • 1962-1963 Pauli Hyväri • 1963-1964 Heino Pulli • 1964-1965 Antti Ravi • 1965-1966 Matti Reunamäki • 1966-1967 Raimo Kilpiö • 1967-1968 Lasse Oksanen • 1968-1969 Seppo Nurmi • 1969-1970 Pentti Vihanto • 1970-1971 Matti Murto • 1971-1972 Reijo Hakanen • 1972-1973 Keijo Järvinen • 1973-1974 Jari Kapanen • 1975-1976 Jukka Alkula • 1976-1977 Jarmo Koivunen • 1977-1978 Jukka Alkula • 1978-1979 Cena neudělena • 1979-1980 Jari Laiho • 1980-1981 Timo Nummelin • 1981-1982 Henry Saleva • 1982-1983 Risto Jalo • 1983-1984 Esa Keskinen • 1984-1985 Reijo Leppänen • 1985-1986 Erkki Lehtonen • 1986-1987 Jukka Vilander • 1987-1988 Jukka Vilander • 1988-1989 Jukka Vilander • 1989-1990 Juha Järvenpää • 1990-1991 Teemu Selänne • 1991-1992 Keijo Säilynoja • 1992-1993 Esa Keskinen • 1993-1994 Tero Lehterä • 1994-1995 Risto Jalo • 1995-1996 Jere Lehtinen • 1996-1997 Kimmo Rintanen • 1997-1998 Kimmo Rintanen • 1998-1999 Marko Kiprusoff • 1999-2000 Kimmo Rintanen • 2000-2001 Kimmo Rintanen • 2001-2002 Vesa Viitakoski • 2002-2003 Ville Peltonen • 2003-2004 Kimmo Kuhta • 2004-2005 Jani Rita • 2005-2006 Esa Pirnes • 2006-2007 Tommi Paakkolanvaara • 2007-2008 Janne Ojanen • 2008-2009 Sami Kapanen • 2009-2010 Mikael Granlund • 2010-2011 Ville Peltonen • 2011-2012 Ville Vahalahti • 2012-2013 Aki Uusikartano • 2013-2014 Jan Latvala • 2014-2015 Arto Laatikainen • 2015-2016 Chad Rau • 2016-2017 Pekka Saravo • 2017-2018 Jarkko Immonen • 2018-2019 Kristian Kuusela • 2019-2020 Ville Koho • 2020-2021 Elmeri Eronen • 2021-2022 Mika Pyörälä |