Ciriaco de Mita
Ciriaco de Mita | |
---|---|
![]() | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Křesťanská demokracie (1956–1994) Italská lidová strana (1994–2002) La Margherita (2002–2007) Demokratická strana (2007–2008) Unie středu (2008–2017) Itálie je lidová (od 2017) |
Rodné jméno | Luigi Ciriaco De Mita |
Narození | 2. února 1928 Nusco |
Úmrtí | 26. května 2022 (ve věku 94 let) Avellino |
Příčina úmrtí | pád |
Příbuzní | Giuseppe De Mita (synovec)[1] |
Alma mater | Katolická univerzita Nejsvětějšího Srdce |
Profese | politik |
Ocenění | velkokříž Řádu Pia IX. (1988) rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (2018) |
Commons | Ciriaco De Mita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ciriaco Luigi de Mita (2. února 1928 – 26. května 2022)[2] byl italský křesťanskodemokratický a středový politik. V letech 1988–1989 byl premiérem Itálie. 1973–1974 ministr průmyslu, 1974–1976 ministr zahraničního obchodu, 1976–1979 ministr bez portfeje.
Byl představitelem Křesťanskodemokratické strany (Democrazia Cristiana), jejímž předsedou byl v letech 1982–1989, v době, kdy prožívala svůj úpadek. V 90. letech Mita vstoupil do Italské lidové strany, později do strany Demokracie je svoboda – Kopretina (Democrazia è Libertà – La Margherita) a nakonec do volební koalice Olivovník (L'Ulivo), kterou pomáhal přetvořit na Demokratickou stranu (Partito Democratico). Roku 2008 ovšem i tuto stranu opustil a vstoupil do Unie středu Pierferdinanda Casiniho. Za ni byl od roku 2009 poslancem Evropského parlamentu.
Roku 1988 Rudé brigády zavraždily Mitova poradce Roberta Ruffilliniho.
Reference
- ↑ «Così io, nipote ribelle ho liberato Nusco dal regno di zio Ciriaco». Itálie. 15. června 2009. Dostupné online. [cit. 2024-06-14].
- ↑ Ciriaco De Mita è morto, ex premier e segretario della Dc, fu un simbolo della Prima Repubblica. La Repubblica [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (italsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciriaco de Mita na Wikimedia Commons
- Profil na stránkách Evropského parlamentu
- Oficiální stránky Archivováno 16. 2. 2012 na Wayback Machine.
![]() | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Premiéři Itálie | ||
---|---|---|
Alcide De Gasperi (1945–1953) • Giuseppe Pella (1953–1954) • Amintore Fanfani (1954) • Mario Scelba (1954–1955) • Antonio Segni (1955–1957) • Adone Zoli (1957–1958) • Amintore Fanfani (1958–1959) • Antonio Segni (1959–1960) • Fernando Tambroni (1960) • Amintore Fanfani (1962–1963) • Giovanni Leone (1963) • Aldo Moro (1963–1968) • Giovanni Leone (1968) • Mariano Rumor (1968–1970) • Emilio Colombo (1970–1972) • Giulio Andreotti (1972–1973) • Mariano Rumor (1973–1974) • Aldo Moro (1974–1976) • Giulio Andreotti (1976–1979) • Francesco Cossiga (1979–1980) • Arnaldo Forlani (1980–1981) • Giovanni Spadolini (1981–1982) • Amintore Fanfani (1982–1983) • Bettino Craxi (1983–1987) • Amintore Fanfani (1987) • Giovanni Goria (1987–1988) • Ciriaco de Mita (1988–1989) • Giulio Andreotti (1989–1992) • Giuliano Amato (1992–1993) • Carlo Azeglio Ciampi (1993–1994) • Silvio Berlusconi (1994–1995) • Lamberto Dini (1995–1996) • Romano Prodi (1996–1998) • Massimo D'Alema (1998–2000) • Giuliano Amato (2000–2001) • Silvio Berlusconi (2001–2006) • Romano Prodi (2006–2008) • Silvio Berlusconi (2008–2011) • Mario Monti (2011–2013) • Enrico Letta (2013–2014) • Matteo Renzi (2014–2016) • Paolo Gentiloni (2016–2018) • Giuseppe Conte (2018–2021) • Mario Draghi (2021–2022) • Giorgia Meloniová (od 2022) | ![]() |